Problém je jasný:

Všichni už jsme to slyšeli - Země se ohřívá, koncentrace CO2 roste a probíhá šesté masové vymírání druhů (antropocén). Trápí nás dva stejně závažné problémy: ztráta biodiverzity a změna klimatu. Oba už si vybírají dosud nevídanou krutou daň nejen na nás lidech, ale na každé živé bytosti a ekosystému na celé planetě. Není pochyb o tom, že tyto změny způsobuje lidská činnost.

Ztráta biodiverzity a masové vymírání

Jsme svědky zániku více než milionu druhů, přímo způsobeného naším způsobem života, dobyvačnou ekonomikou a úrovní spotřeby. "Otec biodiverzity" E. O. Wilson odhaduje, že ztrácíme 27 tisíc druhů ročně, neboli každých 19 minut jeden - a to je ještě optimistický odhad, rada pro biodiverzitu při OSN to odhaduje na 150 denně. Naše planeta funguje jako celek: když ovlivníme jednu její část, může vzniknout dominový efekt s drastickými následky pro všechny ostatní. Odlesňování snižuje schopnost Země ukládat uhlík, těžba surovin a zemědělství ničí přirozené prostředí, po obchodních trasách se šíří nemoci a invazivní druhy a průmyslové vykořisťování přivádí mnohé druhy k vyhynutí.

Tím, že pokračujeme v ničení přirozeného prostředí - tedy systému podpory života na našem kosmickém ostrově - riskujeme zvýšené nebezpečí přenosu nemocí od divokých živočichů a možnost dalších pandemií jako COVID-19.

Kvůli těmto aktivitám roste riziko pandemií, protože se více lidí dostává do kontaktu a konfliktu se zvířaty, od kterých pochází 70 % nových lidských nemocí. (...) přinesla nevýslovné utrpení lidí a po celém světě zastavila ekonomiku a společenský život. Takto člověk přispívá ke vzniku pandemií. [COVID-19] ovšem může být jenom začátek.
- The Guardian

Ztráta biodiverzity ale ovlivňuje mnohem víc: naši produkci potravin, ekonomiku, schopnost vyrovnat se s extrémními výkyvy počasí. Od aspirinu po nejrůznější léky na rakovinu, více než polovina všech léků v klinické praxi pochází z nenahraditelných přírodních zdrojů a vědci věří, že nespočet užitečných látek čeká na objevení v pestré divočině amazonského pralesa nebo džunglí východní Asie. Ničením přirozeného prostředí si ničíme vlastní budoucnost.

Změna klimatu a množství CO2 v atmosféře

Každá z posledních čtyř dekád byla teplejší než ta předchozí a posledních pět let bylo nejteplejších v historii. Změna klimatu je jedním z nejničivějších důsledků naší průmyslové společnosti. V roce 2018 zveřejnil Mezinárodní panel OSN pro změny klimatu (IPCC), který sdružuje nejlepší experty z příslušných oborů, zvláštní zprávu o účincích globálního oteplení o 1,5 °C na naši planetu.

1,5 stupně není nijak velké číslo, že? Jenže když uvažujeme v celoplanetárním měřítku, je to sakra hodně. Následky překročení této teploty by pro nás byly ve všech ohledech katastrofální: ostrovy a pobřežní města zatopené stoupající hladinou oceánů, smrtící vedra, sucha a nedostatek jídla a vody, což by celé národy vyhnalo z jejich domovů. Není těžké pochopit, že před sebou máme vážný problém. 1,5 °C může znamenat katastrofu - pro naše zdraví, přírodu, globální ekonomiku a náš způsob života.

Víme, že koncentrace skleníkového plynu CO2 v atmosféře od průmyslové revoluce narostla o neuvěřitelných 45 %, a to především v důsledku lidské činnosti: spalování fosilních paliv při výrobě elektřiny, kácení lesů - důležitého úložiště uhlíku - pro pastviny a pole, dopravy a průmyslových exhalací.

Pokud máme mít aspoň šanci na odvrácení katastrofy, musíme zachránit současně klima i biodiverzitu.


Možnost změny

Stojíme na kraji propasti. Můžeme si přiznat pravdu o tom, co nás čeká, nebo můžeme dál dělat jakoby nic a nechat planetu, ať se ohřívá a ať si všechen život třeba vymře. Určité úrovni oteplení a vymírání už se nevyhneme, ale ještě máme čas změnit alespoň pokračování příběhu.

Zpráva IPCC říká, že abychom zabránili oteplení o víc než 1,5 °C, potřebujeme do roku 2030 dosáhnout nulové uhlíkové bilance, což by znamenalo masivní snížení emisí a drastické změny v našem životním stylu a přístupu k životnímu prostředí.

A víte, co je na tom nejlepší? Blesková masová mobilizace lidí i státních aparátů během boje s COVID-19 nám názorně předvedla, jak rychle dokážeme měnit zaběhlé pořádky, když nám jde o krk. Pandemie nám dokázala, že protiopatření odpovídající svým rozsahem velikosti problému je možné a nutné. Máme příklad; viděli jsme, že když je to nutné, dokážeme radikálně změnit naše chování i ekonomické systémy. Nyní je čas připustit si pravdu o klimatické a ekologické krizi a aplikovat na ni stejný postup: zmírnit její dopady a přizpůsobit se budoucnosti, která se na nás valí. Budovat odolné systémy, pomáhat nejzranitelnějším, přejít k regenerativním a decentralizovaným ekonomikám a vejít se do existujících ekologických limitů. Můžeme proměnit systémy, které nás do této situace dostaly, protože jinou možnost nemáme. Musíme obnovit náš vztah k Zemi.


Čím se XR liší?

Dláždíme jinou cestu. Svět, ve kterém chceme žít, vyžaduje kulturu, která je zdravá, tvořivá, odolná a přizpůsobivá. Máme před sebou těžkou volbu a naše vlády a státní instituce zatím tváří v tvář katastrofě neprojevily mnoho snahy změnit směr naší cesty.

Když si uvědomíte, před jak obrovským problémem stojíme, poznáte, že to, co dnes vlády dělají, ani zdaleka nestačí. Pařížská klimatická dohoda je měla přimět k radikální společné akci. Ale nepřiměla. Vidíme, že naše instituce neberou tuto krizi vážně, a proto musíme vrátit moc lidem, aby mohli pomocí participativní demokracie a občanských shromáždění učinit nezbytná odvážná rozhodnutí.

XR je nadstranická - nesvazují nás politické a kulturní konvence, stejně jako si z nich nic nedělá ani klimatická krize. Nepodporujeme konkrétní vlády ani politické strany.

Třetí požadavek XR částečně odpovídá na otázku, čím se lišíme: "Vláda musí zřídit občanské shromáždění a řídit se jeho rozhodnutími v otázce klimatické a ekologické spravedlnosti." Občanská shromáždění po celém světě pomáhají řešit věci, do kterých se politikům nechce nebo se jich bojí. Jsou navržená tak, aby pomohla navrhnout a rozhodnout, jak co nejlépe adaptovat náš systém v termínu, který nám věda vymezila.

Občanské shromáždění přivádí dohromady obyčejné lidi ze všech úrovní společnosti, aby se vzdělávali, diskutovali a vymýšleli doporučení v rámci určitého tématu. Členové shromáždění jsou vybíráni náhodně, aby se vyloučily jakékoli politické vazby nebo vedlejší zájmy a aby se zajistilo, že bude zastoupen opravdu celý průřez společností. To znamená, že všichni, kdo se na občanské shromáždění podívají, uvidí lidi, kteří vypadají jako oni, žijí jako oni a mají i stejné starosti. S pomocí školených facilitátorů se tento reprezentativní vzorek obyvatelstva propracovává informacemi od širokého spektra odborníků i investorů, diskutuje, porovnává různé názory a úhly pohledu a hledá shodu.

Občanská shromáždění se již na mnoha místech světa používají a pomáhají rozhodovat o ožehavých tématech, do kterých se politikům nechce šťourat nebo se jich přímo bojí. O klimatické a ekologické krizi už jednají ve Francii, Velké Británii a Kanadě.


XR jste vy

Rebelii proti vyhynutí tvoří lidé ze všech úrovní společnosti, bez ohledu na původ, kulturu nebo politickou příslušnost - lidé jako vy, kteří se sešli, aby vytvořili jiný příběh. Víme, proti jaké krizi stojíme, a chceme změnit budoucnost. Toto je boj nás všech; všichni potřebujeme odvahu postavit se za pravdu a společně jí čelit.

Řešení klimatické a ekologické krize není žádná legrace a evoluce nás naučila dávat přednost krátkodobým ziskům před dlouhodobými následky. Klimakrize je nejtěžší zkouška těchto protichůdných požadavků. Je jako pomalý nákladní vlak, který sem tam někoho přejede a ostatním se vyhne, ale nakonec se trefí do naší křehké globalizované ekonomiky a její vzájemně propojené články rozbije na kousky.

A proto jsme se my, rebelky a rebelové, odhodlali společně povstat. Vidíme tu nespravedlnost - nejen vůči chudým, ale i vůči nenarozeným - že skoro polovinu světových emisí má na svědomí méně než 20 % lidí.

Příliš dlouho jsme upřednostňovali zisky před přírodou, ekonomický růst před lidmi. Je čas přehodnotit náš systém, změnit jeho cíle a přejít k regenerativním kulturám. Lepší svět není jen utopie. Právě teď se přímo před našima očima odehrávají generální opravy a přestavby celých ekonomik. Tradiční názor, že jediným měřítkem zdraví společnosti je ekonomický růst, už nepřichází v úvahu. Je načase zařadit do pokoronavirové rekonstrukce nové systémy. Systémy založené na rovnosti, podporující naši společenskou základnu, respektující hranice planety a ekologický strop a navržené tak, aby umožnily adapatovat se na příznaky klimatické a ekologické krize.


Nenásilná občanská neposlušnost

S více než 1145 v 72 zemích už jsme slyšet. XR se zasloužila o legislativní změny, dotlačení některých vlád k činům a zviditelnění otázky klimatické a ekologické krize v povědomí široké veřejnosti, a to pomocí tvořivých, originálních, vytrvalých a nenásilných protestů po celém světě.Kráčíme po cestě prošlapané mnoha průkopníky. Od indického hnutí za nezávislost po hnutí sufražetek, od hnutí za lidská práva po Arabské jaro, historie nám znovu a znovu ukazuje, že nenásilný protest funguje jako mocný prostředek k dosažení změny.Přesto ale neexistuje žádná záruka. Víme, že zítřejší realita je naše dnešní starost. Svět zpustošený klimatickými katastrofami a hromadným vymíráním je nebezpečím pro nás všechny.

Proč rebelie?

Nemáme na výběr. Bouříme se proti systému, který nás do téhle situace dostal. Rebelujeme pro budoucnost, kterou chceme. Povstáváme, protože je naší zodpovědností jednat. Už si nemůžeme dovolit dál plýtvat časem. Nic není nemožné - pořád ještě můžeme napsat příběh, jaký chceme, a taky to uděláme. Každý z nás dokáže změnit svět - společně s ostatními. Tohle je naše společné úsilí: změnit směr dějin, prosadit trvalé změny a pro všechny vytvořit lepší budoucnost.

Vždycky se to zdá nemožné, dokud to někdo neudělá.
- Nelson Mandela